Hromnice a Imbolc

Dny se pomalu prodlužují a ačkoli je příroda v tuto dobu často ještě pokrytá sněhem, v jejím nitru se tvoří zárodky nových skutečností. Je známo, že ke konci ledna začíná do stromů proudit nová míza. V období kolem prvního února přicházejí na svět první mláďata. Svátek tohoto nového počátku slavili naši keltští předkové pod názvem Imbolc. My jej dnes známe spíše jako Hromnice.


Imbolc

Oimelc (čteme ímelk) neboli Imbolc (čteme imbolk) je jeden ze čtyř hlavních svátků keltského kola roku - Samhain, Oimelc, Beltaine, Lughnasadh. V Irsku je tento svátek nazýván Lá Fhéile Bríde (svátek svaté Brighid). V Anglii je znám pod názvem Bridget's Day nebo také Candlemas. Oslavy začínají se západem Slunce jednatřicátého ledna a končí se západem Slunce druhého února. Svátek Imbolc je středem tmavé poloviny roku, nachází se přesně uprostřed mezi zimním slunovratem a jarní rovnodenností.

Imbolc je oslavou přicházejícího světla, které bylo počato o zimním slunovratu. Dny se pomalu prodlužují a ačkoli je příroda v tuto dobu často ještě pokrytá sněhem, v jejím nitru se tvoří zárodky nových skutečností. Je známo, že ke konci ledna začíná do stromů proudit nová míza. V období kolem prvního února přicházejí na svět první mláďátka. Zejména ovečky bývají v tuto dobu ve vysokém stupni březosti a rodí první jehňata. Odtud název Imbolc. Oi - ovce, melc - mléko. Původní název Imbolg v sobě nese další symboliku nového zrodu, v překladu totiž znamená "v břiše".

Odpradávna je tento čas využíván k očistě od všeho starého, co nám již neslouží. Očista může proběhnout na mnoha úrovních. Je to pravá doba pro úklid domu i vlastního nitra, očistné koupele, vykuřování nebo úklid místností, třídění věcí a uvolňování prostoru pro nové začátky.

Imbolc je možné pojmout jako výchozí bod pro změny v životě. V dobách našich předků byla oslava příchodu prvních jarních náznaků významná také tím, že právě pouze v tento čas mohli poddaní změnit svého hospodáře.

Oslavy tradičně probíhají v předvečer svátku, tedy 31. ledna. V keltské tradici je Imbolc znám také jako svátek světel a je spojen se živlem ohně. Zde nacházíme spojitost s křesťanským svátkem "Uvedení Páně do chrámu", který známe pod lidovým názvem Hromnice. Tento svátek připadá na 2. února.

V přírodě právě v období Hromnic nastává oteplení a mohou se objevit první bouřky. Slyšet na Hromnice úder hromu se považuje za dobré znamení. Původní slovanská podoba svátku shodující se s keltským Imbolcem je zasvěcena slovanskému bohu hromu a blesku Perunovi, který přicházel na pomoc mladému bohu Jarovítovi. První hrom ohlašoval Perunův příchod a probouzení přírody. Při prvním jarním zahřmění lidé klekali na zem a líbali ji. Bylo potřeba vypustit vše staré a uvolnit prostor novému, lidé proto ve svých obydlích přemisťovali židle a stoly, na dvoře nadzvedávali vozy. Oblíbeným zvykem bylo také před vraty zatínat do země sekery jakožto atribut boha Peruna.

Později slovanské kněžky v Libušině kole roku propojily Perunův svátek s bohyní Zorou, známou také pod jmény Jitřenka a Jasněnka. Je bohyní brzkého jara, úsvitu, začátků, krásy, lásky a naděje. Lidem přináší radost, životní sílu, nadšení a podporu nových začátků.

V předvečer Imbolcu hospodyně zhášejí všechna světla a po přípravě prostoru rozsvěcují nová v každé místnosti domu. Otevírají také všechna okna a dveře, aby mohl do domu proudit nový život. Na parapet okna se staví svíce, nádoba s mlékem a čerstvý chléb.

Zvyky

  • Úklid, očista, vykuřování, zametání březovým proutím
  • Očistná koupel
  • Ozdobení domova prvními jarními květinami
  • Otevření všech oken a dveří a vpuštění nového života
  • Meditace a vizualizace
  • Modlitby za uzdravení
  • Plánování, zahajování nových projektů, stanovování vizí a záměrů do budoucna
  • Příprava a žehnání semen
  • Procházka v přírodě a pozorování přírody očima přicházející bohyně Brighid
  • Předvídání budoucnosti, věštění
  • Pečení chleba
  • Dojení mléka a stloukávání másla
  • Výroba svíček hromniček ze zbylého vosku ze svící z minulého roku
  • Svěcení svící
  • Rozsvěcení svíce v každé místnosti domu
  • Výroba Brighidina kříže
  • Výroba slaměných panenek

Hromnice

"Já jsem světlo světa; kdo mě následuje, nebude chodit ve tmě, ale bude mít světlo života." "To světlo ve tmě svítí a tma je nepohltila" Ježíš

Hromnice je lidové označení pro křesťanský svátek Uvedení Páně do chrámu, dříve zvaný jako svátek Očištění Panny Marie. Původní název tohoto svátku zněl hypapanté a vychází z události uvedené v Lukášově evangeliu (Lk 2,22-38), kdy Panna Marie ukončila 40denní období po porodu Ježíše, tedy šestinedělí. Podle židovské tradice je žena v tomto období nečistá a po jeho skončení se musí podrobit řadě očistných koupelí a rituálů. Podle Mojžíšova zákona je navíc povinností zasvětit prvorozeného syna Bohu, tedy kněžskému životu. Aby Marie podstoupila všechny tyto obřady a zároveň s Josefem vykoupila malého Ježíše z kněžské povinnosti, vydali se společně do jeruzalémského chrámu. Rodina se zde setkává s prorokyní Annou a stařičkým prorokem Simeonem, který v Ježíšovi s velkou radostí rozpoznává "světlo k osvícení pohanů a k slávě izraelského lidu". Jiný překlad uvádí "světlo k osvícení národů".

V katolické církvi tento svátek slaven také jako Den zasvěceného života, kdy jsou zasvěcování řeholníci a řeholnice, neboť je spojen s ochotou zasvětit svůj život poslání.

Hromnice se v křesťanské tradici slaví 2. února, kdy kněz žehná věřícím svíčky hromničky, které se zapalují na druhý den 3. února při rituálu ohně k požehnání hrdla na počest svatého Blažeje.

Pro křesťany svíčka hromnička symbolizuje samotného Ježíše tím, že "sebe sama stravuje, aby jiným dala světlo". Zvyk světit na Hromnice svíčky hromničky se začal rozšiřovat patrně od 11. století. Dříve se na počest setkání Ježíše a Simeona konal velký světelný průvod. Konal se zejména jako protiváha k pohanským svátkům a důraz byl kladen na fialovou jakožto duchovní barvu, která byla po koncilu ve 20. století nahrazena bílou.

Svatým Martinem začíná a Hromnicemi končí 12týdenní doba světel.

V lidové tradici je s Hromnicemi spojena řada předpisů a zvyků. V některých krajích na Hromnice ženy nesměly vykonávat domácí práce, především bylo zakázáno šít, aby jehla nepřitáhla blesk. Jinde se nesmělo tančit a vyjadřovat se vulgárně. Na Hromnice se v chrámech a domácnostech tradičně sklízel betlém a někde také ještě i vánoční stromeček. Hospodáři s Hromničkami obcházeli stavení a stáje, aby ochránili domov i zvířata před neštěstím. V některých oblastech obcházeli včelaři s hromničkou úly, aby zajistili hojnost medu.


Zahraniční zvyky:

V Belgii a ve Francii se v den Hromnic smaží palačinky na počest papeže Gelasia I., který prý v 5. století rozdával na svátek Uvedení Páně do chrámu tuto pochoutku pocestným.


Pranostiky

K Hromnicím se váží nejrůznější předpovědi a pranostiky (je jich prý až kolem čtyřiceti).

"Na Hromnice jasná noc, bude ještě mrazů moc."

"Zelené Hromnice - bílé Velikonoce."

"Na Hromnice chumelice, netrvá pak zima více."

"Hromnice-li jasné, čisté, potrvá déle zima jistě; pakli sněží nebo hřmívá, jaro jistě v blízku dlívá"

"Jest-li o Hromnicích teplo, staví medvěd boudu; pakli o Hromnicích zima, bourá medvěd boudu"

"Na Hromnice, zimy polovice."

  • Pokud je na Hromnice tuhá zima a zataženo, bude zima brzy končit. Pokud je krásně a svítí Sluníčko, zima potrvá ještě nejméně šest týdnů.

"Na Hromnice o hodinu více"

  • Dny se prodlužují, je více světla.

"Na Hromnice, půl krajíce, půl píce"

  • Hospodářství muselo být přes zimu dobře zásobeno. Pokud na Hromnice zbyla ještě alespoň polovina zásob, měli lidé i zvířata vystaráno.

"Na Hromnice musí skřivan vrznout, i kdyby měl zmrznout"

  • Skřivan se ovšem na Hromnice ještě nachází v teplých krajích, takže vrznout si za něj pravděpodobně musí hospodář.


Literatura a prameny

VONDRUŠKOVÁ, Alena. Český lidový a církevní rok. Brno: MOBA, 2015. ISBN 978-80-243-6761-3.

KHOUSNOUTDINOVA, Lilia a Kateřina SLEZÁKOVÁ. Novodobé ženské rituály: praktická příručka ceremonialistky. Praha: Toplil, 2014. ISBN 978-80-905261-2-9.

CUNNINGHAM, Scott. Keltská přírodní magie: Wicca. Olomouc: Fontána, 2002. ISBN 80-7336-026-8.

MCCOY, Edain. Keltské mýty a magie: jak si osvojit sílu bohů a bohyň. Přeložil Jana NOVOTNÁ. Praha: Volvox Globator, 1999. Alef (Volvox Globator). ISBN 80-7207-255-2.


Internet

České weby

https://lenkabicencova.cz/imbolc-oslava-konce-zimy-predchudce-hromnic-poselstvi-run-pro-toto-obdobi/

https://druidova.mysteria.cz/KELTSKY_ROK/imbolc_a_hromnice.htm

https://www.boii.cz/imbolc

https://www.psychologiechaosu.cz/kouzlo-prirody/imbolc-svatek-svici/

https://www.taxoft.cz/nemeton/filosof/brighid.php

https://cottagewitchapothecary.blogspot.com/2017/01/imbolc-hromnice.html

https://keltskykruh.webnode.cz/keltove/keltske-svatky/imbolc/

https://kolovrat.pohanskaspolecnost.cz/pribeh-boha-a-bohyne-v-kole-roku-imbolc/

https://www.mojemedunka.cz/clanek.aspx/duchovniclanky/clanek/2-unor-hromnice

https://mirabilia.cz/hromnice.php

https://tisicekvetu.blogspot.com/2016/01/imbolc-nebo-hromnice.html?m=1

https://prima-receptar.cz/imbolc-vite-ze-jaro-zacina-na-hromnice/

https://radiozurnal.rozhlas.cz/dominik-duka-na-hromnice-o-hodinu-vice-6265641

https://www.slovanskykruh.cz/2018/04/vyrocni-slavnosti-starych-slovanu-jiri-macuda/

https://www.vykurovadla-rymer.cz/

https://cs.wikipedia.org/

https://waldorf.pb.cz/component/content/article/101-zakladni-skola/informace-pro-rodice/slavnosti-behem-skolniho-roku/188-hromnice

https://www.idnes.cz/ostrava/zpravy/na-hromnice-pozehnali-knezi-v-kraji-tisice-svicek.A160203_2223118_ostrava-zpravy_woj

https://www.dumazahrada.cz/bydleni/kuchyne/21362-hromnice/

https://zakrasnejsivimperk.cz/?p=91470

Zahraniční weby:

https://teachmetarot.com/tarot-essentials/tarot-extras-dowsing/the-wheel-of-the-year/imbolc/

https://www.goddessandgreenman.co.uk/imbolc-candlemas